Sociální služby

Základním smyslem sociální práce ve zdravotnictví je pomoc při odstraňování závažných negativních sociálních faktorů, které by mohly nepříznivě ovlivnit průběh léčení. Řešení sociálních záležitostí hospitalizovaných pacientů, tj. zdravotně sociální péče, je proto nedílnou součástí zdravotních služeb v PNMO. Hospitalizování pacienti mají často závažné sociální problémy, které do značné míry souvisejí s jejich duševní nemocí. Spektrum sociálních služeb je široké a tato problematika má svá specifika. Sociální pracovnice přistupuje ke každému pacientovi individuálně, respektuje jeho potřeby, názory, motivuje, podporuje a pomáhá s řešením jeho problémů. Cílem je pomoci pacientům, kteří jsou v nepříznivé sociální situaci a ve vztahu k onemocnění nebo jeho následkům nezvládají sami vzniklou situaci řešit. Sociální pracovnice přijímá do své péče pacienty, kteří jsou ji ohlášení ošetřujícím personálem, nebo kteří požádají o pomoc sami během hospitalizace.

Mezi základní požadavky na sociální pracovnici patří poradenství v níže uvedených oblastech:

• sociální zabezpečení a všeobecné zdravotní pojištění,

• rodinné, trestní a občanské záležitosti,

• pracovně právní problematika,

• sociální péče a pomoc,

• bytová otázka – AD, ubytovny apod.,

• léčebně preventivní péče a zdravotní služby.

Zdravotně sociální pracovnice spolupracuje s rodinnými příslušníky, jinými zdravotnickými zařízeními, s orgány činnými v trestním řízení, správními orgány, úřady práce, orgány péče o děti, orgány sociální péče a pomoci a se zdravotními pojišťovnami. Vyřizuje úřední jednání s různými institucemi (soudy, policie). Vystavuje potřebná potvrzení, vyplňuje žádosti o umístění do DZR, ÚSP. Zvláštní pozornost se věnuje pacientům nezpůsobilým a osamělým. Služby jsou poskytovány hospitalizovaným i ambulantním pacientům.